Vsetín, Raškovice

Je neděle dopoledne a my máme za sebou – řečí Tuniských běženců – štreku krátkou. Dle našich zvyků a obyčejů, se ovšem jednalo o delší verzi cestování s muzikou. V pátek jsme si to namířili do Vsetína, do místního kulčůráku. Hrálo se akusticky, pro plný sál a příjemně. Na druhý den jsme se ještě o pár desítek killáků vzdálili matičce Stověžatý, konkrétně do Raškovic. Zde jsme hráli před rokem spolu s ETC. a bylo plno. Letos to byl náš samostatný koncert a bylo taky plno. Před koncertem jsme něco málo pojedli, takže i v našich žaludcích bylo příjemně plno, a protože těch plno je tu už nějak plno, tak od teď, až do konce toho článku, už ani jedno plno! Plnohodnotný koncert začal lehce po osmé hodině a hned od začátku nás publikum velice dobře přijalo. To se to pak hraje-naplno! Fakt dobrej konzerv, až na ty dva „plnokrevný znalce bigbítu“, kteří si na závěr přišli do první brázdy fotbalově zaskandovat „Radime, Radime“ a pod vousy si brouknout „pražáci-čuráci“:))) I tak se tu ale děly věci! Publikum reagovalo na nás, my zase na něj a to jsou přesně ty chvíle, kdy to do sebe zapadne jako ozubená koka-kola. Dobrých pocitů z toho víkendu máme tedy pl…, pardon, hafo a už teď se těšíme na tento týden, kdy nás čeká další „moravský trojboj“ Olomouc – Štramberk – Ostrava.

Na závěr bych ještě pro jistotu poznamenal, že pokud tento článek čtete například v pondělí, nebo úterý, či středu, potažmo ve čtvrtek ba dokonce v pátek, neřku-li o sobotě, už není neděle dopoledne, jak se píše v jeho samém úvodu.