Jihoczech Tour

Tento víkend nás kola rokenrolu dovezla do Jižních Čech. Odstartovali jsme v pátek na letním parketu v Řepicích. Venkovní areál, pěkný počasí, příjemní lidé…je to ještě vůbec rokenról? Ale je…No, když přidám ještě historku o andulce…nebo co to bylo za ptáčka…prostě a jednoduše říkejme ji Andulka. Představte si dřevěné pódium se střechou z trámů a na jednom z nich sedí malinkatej ptáček. Andulka. A sedí tam už když přijedeme – Bůh i Satan vědí od kdy. A sedí tam po celou naší zvukovou zkoušku. Ba co víc, sedí tam ten náš ptáček strnule v jedný poloze, jako kdyby byl (ale není) vycpávka, po celý náš koncert. Při pohledu na onen trám zjišťujeme, že tam sedí i po něm aj během výměny kapel. Po vydatném a vydařeném koncertě jdeme na večeři, kterou nám z čista a jasna uštědřili pan a paní Pořadatelovi. Radim se ten den trochu věnuje piánu v šatně, snažím se obfláknout od něj akordy a melodii, kterou hraje…zapamatoval jsem si stěží první tři tóny. Po bramborovém řízku s vepřovým salátem se jdeme rozloučit s panem a paní Pořadatelovými. Děkujeme, protože všechno vyšlo moc dobře a slibujeme si naviděnou. Cestou k autu protančím parketem a moje oči zamíří k jedinému místu. Hádejte k jakému a kdo tam sedí v té samé – strnulé a nehnuté poloze?

Druhý den, tedy v sobotu jsme si dali sraz v půl jedničku a šup ho tam káru modrou zpátky na jih. Jakoby jižně od pondělní (čvtrteční?) stávky Odporů. Na jihu je dobře. Teplo. Moře. Vlny. V podstatě moře bez vln, to je něco jako kytara bez strun. No nic, naše cesta vedla o něco málo míň jižně a sice nejprve na zámek do Jindřicháča, nebo-li Hradce pana Jindry. Vystoupili jsem zde v rámci jakéhosi celodenního programu. A stejně jako tomu zde bylo minulý rok jsme pomocí Rosenky vyvolali déšť. Ten během Rainy Day ještě lehce zesílil, proto jsme mu důrazně pohrozili Personálním Jesusem a byl klid. Následoval krátký přejezd do Pelhřimova na tradiční festival rekordů, konaný jako každý rok na náměstí. Během programu jsme stihli udělat krátkou zvukovku, zhruba kolem sedmé hodiny večer. Koncert startoval o půl jedenácté. Nebývá zvykem zahrát si před naplněným náměstím takhle příjemný a nanejvýš uvolněný koncert. To je spíš klubová záležitost. Ale tady se nám to daří a to hlavně díky hoooodně pohodovýmu pudlíku. Děkujeme všem, v neposlední řadě pořádající agentůře Dobrý den a nashledanou!