A je tu podzim!

Kafe, džus a zapečené toasty – ideální snídaně a vhodný doplněk ku psaní.

Ještě že se neživím jako sloganmaker. Snídal bych nejspíš okousanou tužku s natrhaným papírem a zapíjel žalem. Nuže, jak jsem v úvodu nenapsal, léto skončilo, a přesto, že se nestačím otáčet, babí už nejspíš taky. Čeká nás ještě pár vystoupení pod širým nebem, ale většinu koncertů, které máme v plánu, odehrajeme v klubech, či jiných kultůrně-nápravných zařízeních. Prvním z nich byl čtvrteční Vagon a hned v pátek koncert v Příchovicích. Nevím, jestli to byla sokolovna, nebo kultůrák, jisté je, že podobná zařízení stavěl bolševik spíš kvůli schůzování, než ke koncertním účelům. Jejich akustika bývá noční můrou všech zvukařů. To jsou ale detaily, které návštevníka koncertu nezajímají. Ten se v pátek přišel pohodlně usadit, některý i zády k pódiu a bavte mě – umělci! A tak umělci dělali to, co je samotné baví a doufali, že přežijí. Je o mnoho snažší hrát pro rozjetý dav hudebních nadrženců, kteří jako nadupaný motor ženou kapelu vpřed. I tak si ale myslím, že jsme zde neudělali ostudu, soudě dle kladných reakcí – na můj vkus – lehce podzimně laděného publika. Druhý den při akustickém koncertě v amfiteátru města Příbor tomu bylo přesně naopak. Přesto, že se hrálo venku a byla už docela slušná klendra, byly reakce od začátku vřelé a pozitívní. To nás nejprve zahřálo uvnitř, posléze se tělesná temperatura zvedla celkově. Ale řeknu Vám, jak začne jít pára vod huby…:)